Spring

Spring je tmavě hnědý valach plemene Český teplokrevník. 

Narodil se 13. 4. 1999 v JK Fojtov u Karlových Varů plnokrevné klisně Saprisca (po 2457 Chiavari IRE) po westfálském hřebci 670 Granat s.v.

Toho, co se mi o něm podařilo zjistit než byl prodán z Nejdku do Prahy je málo. Saprisca zřejmě byla připuštěna německým hřebcem za účelem získat hříbě s potenciálem pro military. Svoje první závody absolvoval Spring jako pětiletý v roce 2004, kdy šel s jezdcem Janem Zemanem jeden parkur stupně ZM a troje stupně Z.

V následující sezoně (2005) už byl v jeho sedle Tomáš Kavka, zúčastnili se spolu čtyř parkurů stupně Z, z toho jediný se povedlo dokončit bez trestných bodů. T. Kavka zůstal ve Springově sedle ještě část sezony v roce 2006, potom jej vystřídala Barbora Velichová. S tou Spring přešel také svůj první parkur stupně ZL. 

Někdy v roce 2007, tedy jako osmiletý, byl Spring pravděpodobně vykastrován a nabídnut k prodeji. Na zkoušku si jej půjčila Markéta Kubísková, která v té době sháněla koně do parkurů obtížnosti S. V té době se již objevil problém, kdy Spring v tréninku skákal poměrně ochotně, na závodech ale  pravidelně odmítal poslušnost. Z toho důvodu jej Markéta vrátila zpět na Fojtov.

Na přelomu podzimu a zimy 2007 Springa zakoupil Michal Teplý a kůň byl převezen k Praze do stáje JK Harfa Ohrobec. Tady se na nějakou dobu stala jeho pravidelnou jezdkyní Eliška Břečková. Zúčastnili se spolu jak parkuru (stupeň L) tak drezury (stupeň L). Eliška valacha jezdila zhruba dva roky, poté zůstal kůň ve stáji jako kůň provozní pro oddíl i placené zákazníky.

Někdy tou dobou jsem kvůli nemoci přišla o koníka na ježdění a na jaře 2009 jsem se začala poohlížet po nějakém novém. Původně jsem se jela do Ohrobce podívat na úplně jiného koně. Nicméně jsme se s majitelkou stáje Lenkou Šestákovou dohodly, že si během měsíce vyzkouším několik koní a rozhodnu se, kterého si pronajmu.

Se Springem jsme si na jízdárně padli do oka hned během prvních deseti minut a i když mě v boxe předtím absolutně nezaujal, po skončení tréninkové hodiny jsem věděla, že další koně už zkoušet nechci.

Vyskytl se ale problém – vzhledem k situaci ve stáji a kolem koně (majitel byl laik a přenechal koně k využívání stáji) se uvažovalo o tom, že se Spring prodá. To se mi samozřejmě nezamlouvalo, dohodla jsem se tedy, že koně pronajmu celého, což bude ve výsledku pro stáj výhodnější než momentální částečný příjem z prodeje koně. Sehnala jsem si k sobě tedy spolupachatelku, Lucku Houdkovou, a Springa jsme si pronajaly. 

Nějakou dobu vše fungovalo, až do pozdního léta 2009, kdy Lucka z osobních důvodů musela pronájem zrušit. Chápala ovšem situaci, do které jsem se tím dostala a svolila, že bude dál platit polovinu nákladů, dokud nenajdu někoho druhého do party. Tou dobou se náhodou zrovna naprosto nečekaně a neplánovaně objevil asi po roce a půl Springův majitel Michal. V první chvíli mi nebylo vůbec do zpěvu, bála jsem se že o koně přijdu, ale rychle jsme se s Michalem i jeho tehdejší přítelkyní Dášou spřátelili a dohodli se, že o druhou „polovinu koně“ se postarají oni a jezdit bude Dáša, která měla už z dřívější doby licenci jezdce a zkušenosti s parkurem.

Důležitým mezníkem ve Springově životě byl duben 2010, kdy jsme jej přestěhovali z Ohrobce do stáje Nová Rymáň u Unhoště. Stěhování se neobešlo bez problémů, ale všichni jsme doufali v lepší zítřky. A vypadalo to, že přijdou. Spring pookřál, začal konečně přibírat a změnil se i po psychické stránce. Z koně bez valného zájmu o lidi a vlastně o cokoliv se stal normální, vyrovnaný koník. Začali jsme na sobě oba pracovat i jezdecky pod vedením Katky Lipinské, která na nás obou odvedla opravdu velký kus práce. Spring pomalu nasvaloval a dostával se do kondice a oba jsme se učili spolu lépe komunikovat.

Po nějaké době Dáša kvůli práci přestala stíhat jezdit a nastalo rozhodování, co s koněm bude dál. Bála jsem se, že ho Michal prodá. Ten mi ale vyrazil dech nabídkou, která se opravdu neodmítá – i jako laik viděl jak změna prostředí a přístupu Springovi prospěla a proto mi nabídl, že mi ho daruje. A to se přece neodmítá! A tak jsem se 11. června 2011 stala Springovou novou hrdou majitelkou.

Na podzim 2011 jsme se posunuli o dvě vesnice vedle, do stáje Tamare Ptice, což je asi nejlepší ustájení, které znám. Zatím rozhodně nemáme v plánu přemigrovat někam dál a doufám, že se to do budoucna nezmění. A tak to spolu táhneme dál. Jsme spokojení a doufám, že ještě dlouho budeme. :)